Když už jsem byla na tom blogu, kde jakási dívčina zveřejnila mé články, rozhodla jsem se robnou sem odtamtud zkopírovat (opět můj) článek o El Doradu.
Minule jsme si řekli něco o Atlantidě , jednom z nejznámějších míst , jejichž existence dosud není potvrzená. Nyní je čas na jedno rovněž známé místo , El Dorado. Jistě ho znáte také pod pojmem "Zlaté město". Dalo by se to tak říct , poněvadž El Dorado mělo být doopravdy zemí nesmírně bohatou na zlato...
Jezero plné zlata
Jednou z možností , kde by mohlo bájné El Dorado být , je jezero Guatavita. Samozřejmně jsme v Jižní Americe. Jezero Guatavita leží konkrétně v Kolumbii , asi padesát kilometrů na severovýchod od hlavního města Bogoty. Dnes tam již mají přístup turisté , kolem vedou silnice...jednoduše se to tam moc "polidštilo". Je to veliká škoda , jelikož jezero je krásné a úžasně se na něm podepsaly dějiny.
Když do Kolumbie začali pronikat Španělé (říkali si conquistadoři , podle španělského slova conquest-dobýt. Tedy překlad by byl "dobyvatelé") v 16. století (tentokrát se dějepisu nevyhneme), setkali se se zdejšími indiány kmene Muisků. Muiskové byli mimo jiné skvělými zlatníky. Hlavní však bylo , že podle jejich tvrzení pamatovali obřady obyvatel El Dorada u jezera Guatavita. Vyprávěli Španělům , jak takový obřad vypadal.
Z rákosu byl postaven vor. Na něj byly nakladeny zlaté poklady , jež měly být obětovány velkému duchu. Nový král se za zvuku fléten z rákosu a přihlížení davů svlékl do naha , byl natřen pryskyřicí a nakonec posypán prachem z ryzího zlata. Takto pozlacenému muži se říkalo Eldorado- ze španělského El Dorado znamenajícího v naší řeči Zlatý Muž. Nastávající král vstoupil na vor a s ním i několok dalších pozlacených mužů (tuším že čtyři , ale už si nejsem jistá). Když vor doplul do středu jezera , hudba utichla a muži hodili zlaté poklady , jež byly naloženy na voru , do jezera. Tak byla učiněna oběť. Poté ve vodě jezera Guatavita omyli svá těla od zlatého prachu.
Conquistadoři chtějí zlato
A kdo by ho také nechtěl , že? Někdy v 16.století se conquistadoři dohodli s Muisky. Ti jim nakonec pomohli v tom , co zlatochtiví Španělé chtěli- udělali zářez do jezera a to pěkně hluboký. Dodnes je tato památka po španělských dobyvatelých vidět. Voda klesla o 18 metrů , samotné vykopání průřezu však stálo stovky indiánů život. Když se , totiž ,voda dostala ven , jedna stěna průkopu se zhroutila , což mnoho dělníků zabilo. Ale kdyby se nic nenašlo , nebylo by to dodnes záhadou. Bylo by jasné , že je konec , že si to Muiskové vymysleli. Našlo se. Našel se konkrétně zlatý hrudní pancíř , smaragd velikosti slepičího vejce a ještě nějaké zlaté blbinky.
Od té doby věří mnoho lidí , že El Dorado (zde tedy znamenající něco jako "zem Zlatého Muže") opravdu existuje. Pochybuji , že by šel nějaký španěl a jen tak pro legraci by si hodil smaragd velikosti vajíčka do jezera. 500 let už lidé mrhají životy při pokusech najít El Dorado v okolních pralesech nebo v samotném jezeru. Výkopy se mnohokrát opakovaly. Poslední byltuším roku 1907 , kdy se opět našlo několik drobných předmětů ze zlata , ale ty ani zdaleka nepokrývaly hodnotu , která byla zaplacena za zemní práce. Takže je to jasné , jakási kletba El Dorada: Pokusíte-li se ho najít , buď zemřete , či zkrachujete.